Květen 2010

Ořech a klobouk - fotky....

26. května 2010 v 14:49 | Mysteria |  Fotky "umělecké"
Můj oblíbený strom, mé útočiště, má druhá duše...
ořech

Květiny - fotky...

26. května 2010 v 14:42 | Mysteria |  Fotky "umělecké"
Foceno máminým foťákem, má lepší makro... takřka dokonalé...

rododendron
Rododendron

Když je někdo básni-fotofilní...

4. května 2010 v 21:08 | Mysteria |  Básničky
Aneb co dělá člověk když nemůže usnout...
Přemítá o životě, přemítá nad tím, proč nemůže spát.. Že by byl přespaný?
sloup

Ten, co už není...

Nač držet v duši smutek?
A v ruce svazek kytek...?
Stejně již pohlcen půdou byl...
Mladý muč slzu, jež skanula mu ze tváře skryl...

Nad tělem jen náhrobek se tyčí,
srdce přítelkyně ten pohled ničí...

sloup

Láska vs. přátelství, aneb můj sloh...

1. května 2010 v 21:12 | Mysteria |  Úvahy.....
Tuto slohovou práci jsem asi před 3 týdny odevzdala do školy, ale nenašla jsem chuť Vám ji zde přepsat, ale dnes... v těžké krizi se do toho pouštím...

Čím je pro mě láska a přátelství..

Snad každý z nás se již s nimi setkal. S přátelstvím, s láskou, se dvěmi vznešenými city, které si však za peníze koupit nemůžeme. Láska je si s přátelstvím velmi blízká. V přátelství je skrytá větší, či menší část lásky a v lásce zase kus přátelství. Mnohdy z "obyčejného" přátelství právě láska vzniká...
S láskou se už rodíme. Jako malí drobečkové přijímající ji. A oplácejíc ji drobnými úsměvíčky a nevinnými jiskřičkami v očích. Myslím si, že existují tři nejdůležitější druhy lásky. Rodinná láska, snad nejčastější výskyt lásky, ale bohužel ne každému je jí dopřáno. Pak je zde láska v pravém slova smyslu, ve smyslu milovat. A také láska v přátelství. Máma, s kterou jsem toto téma rozebírala, sice tvrdí, že v přátelství se láska nevyskytuje, ale já si myslím, že ano. Ne, že bych své přátele milovala, ale mám je zajisté moc ráda, představa toho, že bych své přátele ztratila je příšerná... Láska hřeje, láska bolí, ta nešťastná. Lásku ani přátelství si nelze vydumap, vyprosit... Jsou to city, které přicházejí a zase odcházejí. Myslím si, že přátelství vydrží a je ochotno vydžet víc. Láska je jen omámení, oslepení smyslů, nelze tomu zabránit. Srdci rozum neporučí, a proto láska tak často bolí. Nelze ji z těla vymanit násilím, ač by si to člověk často přál... "Být nemilován, to je smůla, ale nemilovat je neštěstí..." Každého jednou jeho štěstí potká, ať už přátelství navěky, nebo láska do konce života...
kvítek
Je rozdíl mezi přítelem, kamarádem, známým... V příteli bychom měli mít oporu v těch nejhorších chvílích. Měla by to být základní deska našeho života. Také by mu měla patřit jedna z největších částí naší důvěry, bez ní se pevné přátelství "stavět" nedá. Stavět také nelze bez schopnosti porozumět, vyslechnout, pomoc. Ovšem i přátelé se hádají a tak říkajec si vjíždějí do vlasů. K přátelství to patří. Nikdo z nás snad není špalek, který se vším souhlasí, vše si nechá líbit... Ale i usmiřování je důkazem, že  o vás a vaši důvěru někdo stojí, že mu chbí. Kamarád už je někdo, kterému se už nesvěřujete v takovém množství jako u přítele. A známí? To už je podle mě úplně o něčem jiném....

Závěrem bych chtěla říct, že bychom si přátelství i lásky měli vážit, jiným nejsou tyto city dopřány, jiní po nich touží, ale nevlastní je, i kdyby sebevíc chtěli...