na Blog.cz

Jak strašně ráda bych prohlásila, že tyto Vánoce byly jedinečné a tak nevšední, ovšem opak je pravdou, jako obvykle, možná až na to, že doma bylo podstatně méně hádek. Díky bohu, alespoň na svátky byl klid :D. Až na výjimku, kdy se můj drahocený pan otec rozhorlil u hry a řval na celé kolo. Aspoň mám jistotu, že jsem jeho, jsem stejná jako on, musím prostě vyhrát. Problémem je jen to, že vyhrát může jen jeden, že ano. To je pak zle.

Doufám, že jak na nový rok, tak po celý rok. To by se mi totiž líbilo... Možná bych oželela to rozvařené file, otřes o půl páté ráno, kdy se člověk cítí, jako by mu padal barákna hlavu a poličky těsně nad postelí s ním a taky dusno u snídaně (nesnáším hromadné snídaně, nesnáším snídaně všeobecně).

Ocitám se v prvním roce, kdy mě neomezuje žádné předcevzetí. Jíháá! Holt vedu téměř dokonalý život, který bych nerada měnila. Až se divím, nejsem zrovna z těch, co by byli nějak extra skromní. Nejsem skromná a není důvod to o sobě tvrdit.

A že by se měla udělat za rokem nějaká účtárna?

Rok 2011 byl pro mě rokem jako na houpačce. Ale vesměs jsem byla nahoře, proč se taky litovat. I přesto, že o tom zrovna tento blog nesvědčí. Našla jsem si přítele, dostala se na školu, nezlomila si pahýly... U mě dobrý... :)