deník

Pojďme přespat pod širákem u Vltavy...

23. srpna 2014 v 0:18 | L. (Hysteria)
Spali jste někdy pod širákem? V Praze? U Vltavy? Já ano.

Ten den jsme hráli asi do půl 3 ráno na kytary, v bytě. Nakonec jsme usoudili, že bychom třeba mohli obyvatele bytu/domu rušit, jelikož jsme i dosti hlasitě zpívali. Pojďme ven.

OTK

"Přespěme pod širákem!" Napadlo ho. Nevím, jestli to vůbec myslel vážně.
"Jo! Já nikdy nespala pod širákem a když nepočítám stan v Chorvatsku, tak ani ve stanu." Každopádně já byla nadšená. Asi za to mohlo špatné psychické rozpoložení, tramín a to, že nic není tak špatný nápad, aby nestál alespoň za pokus.
"Tak to musíme!" Usoudil. Asi se mu líbilo i mé naivní nadšení pro věc.
"Jo!" A konečně. Po nějaké době přemlouvání třetího, jsme se začali balit spacáky a karimatky.
"To je blbý nápad, už dlouho jsem si neříkal, že dnešní den může být můj poslední." Neodpustil si třetí.

Jak donutit vlak stát... Praha /1

1. srpna 2014 v 13:00 | L. (Hysteria)
Byla jsem v Praze, ze které si vezu spoustu zážitků, které bych si ráda zapamatovala na nějakou tu chvíli, a proto budu obtěžovat vás.

Ella Fitzgerald- Chew chew chew


Den před mým odjezdem do našeho hlavního města jsem byla pozvána na místní oslavu narozenin kamaráda, za kterým jsem jela. Což mě samo o sobě vyděsilo. Zapomněl snad, že za ním mám přijet? Bude tam? Budu mít kde nocovat a s kým trávit dny? Objednával mi jízdenky, takže věděl, kde sedím a sám si tedy mohl objednat i sedadlo vedle mě. Tušila jsem to, ale i tak jsem byla nervózní a lehce ve stresu.

Po velmi náročné oslavě jsem se vzbudila nečekaně brzy. Asi tím natěšením, že se konečně někam podívám, sama, budu si moct dělat co chci (alespoň částečně).

Taťka mě odvezl na vlakové nádraží dost s předstihem. Mám ráda, když mám čas a nemusím pak zmatkovat. Tím se ovšem moc neřídí kamarád... Asi 15 minut před odjezdem mi volal, že jede vlakem, který má dojet na nádraží 12:16 a ten náš odjíždí 12:17 a že neví, zda nebudou mít zpoždění. Dal mi docela zásadní úkol- domluvit se se stewardy, ať na něj počkají a pokud to nepůjde, dát echo, že pojede jinak, že na něj pak v Praze 15 minut počkám. Jsem stresař. Napoprvé jsem mu téměř nerozumněla, protože zrovna něco hlásili, takže mi to chudák musel říct ještě jednou... Začala jsem vyšilovat, ale odhodlala se k činům. Vlak už stál na bočním nástupišti, jelikož zde svou trasu začínal, šla jsme si odložit věci. Chvíli jsem chodila kolem a vybírala stewardku. Stewardi tam ohužel nebyli, s těma by to možná šlo jednodušeji, myslela jsem si.

Soužití s muži...

1. července 2014 v 22:52 | L. (Hysteria)
S bratrem v jednom pokoji:

Vyrůstáte s ním od malička (pokud tedy nemáte mezi sebou nějaký větší věkový rozdíl) a v některých rodinách (jako třeba v té mojí), se sourozenci musí vměstnat do jednoho pokoje. Dá se říct, že jste si na něj zvykli. Na jeho stěnu plnou fotbalových a hokejových plakátů/obrázků. Na lapače prachu v podobě několika dresů a fanouškovských šál. Neustále zakopáváte o několik fotbalových míčů... Ano, každý máme jiné zájmy, takže tohle musím akceptovat. Nedokáži však pochopit neustále se hromadící ponožky na jeho stolíku. Proč? Však máme prádelní koš! Také jsem již za ta léta naprosto znechucena většinou pánských voňavek, kterými se snaží při odchodu můj bratr odsmradit...
(Mimochodem- má matka tvrdí, že můj bratr je pořádnější než já- tedy alespoň co se podlahy a pracovního stolu týče. A je to pravda- ale ty ponožky nepochopím...)

Tata bojs- Lasičky

A může být hůř.

"Svět byl fajn, svět byl náš."

30. prosince 2012 v 16:36 | Mysteria (Hysteria)
"Seriály?"

"Tak Pretty little liars (náhodou je tam trochu tajemna a vždycky se bojím :D), The Big bang theory (prostě seriál dnešní doby), Červený trpaslík (láska), kdysi jsem sledovala Naruta *smích* ..."

"Naruta? To jako fakt?"

"Jo, viděla jsem něco přes dvěstě dílů, byla jsem schopná vidět i 16 dílů denně, ne že by mě to tak bavilo, ale nudila jsem se a zajímalo mě, jestli se konečně dá Sakura a Sasuke dokupy :D .....a bývalý na tom ujížděl."

"Kdyby tu byl jiný chlap, řekl by páni a obdivoval by tě. Ale mě to nikdy nebralo."

Nirvana- Jesus don't want me for a Sunbeam


Zrovna dva dny zpátky jsem dostala úžasný dárek od přítele, knížku o Nirváně. Vždycky jsem si chtěla nějakou půjčit u nás v knihovně, ale už mám tak rok a půl propadlý průkaz, tak se mi tam nikdy nechtělo. A teď je moje, celá moje... Prvně jsem ji viděla ze zadní strany, kde je celá černá a k tomu je krásně hrubá (nějakých 750 stran), tak jsem jen tak prohlásila, že jsem dostala bibli. A ono fakt dostala. Bibli muziky. Čtu ji tedy zatím po nocích.

(Protože přes den hraju hru, pořád... Nonstop... Jedině mě může bavit stavět železniční a silniční dopravní síť. Hlavně jde o to, že chci příště porazit v zisku kámoše, tak musím tvrdě trénovat :D "Věděl jsem proč ti to mám zkusit poslat, jsi totiž trošku jiná než ostatní holky." (Možná tak trošku kluk.))

Už se těším, až ji dočtu.


....Starší fotka.....

Už nikdy tam nejdu...!

23. prosince 2012 v 12:24 | Mysteria (Hysteria)
Všichni nadáváme na to, že nemáme čas na nic, a přesto si najdeme čas na to, abychom si na to stihli postěžovat.
Já čas mám pořád. Ač se mi zdá, že ve škole toho po nás chtějí čímdál víc. Nebo je to jenom tím, že na všechno kašlu a pak se i 5 předmětů snažím nadrtit během jednoho večera. Stačí kapka odhodlání. ....Málokdy ho mám. Radši tu sedím, koukám do blba a říkám si, že bych měla něco dělat.

Během posledních 4 dní, jsme si museli vybrat semináře (volitelné předměty) na třeťák. Kdo říká, že gympl je všeobecný a nezaměřený, kecá. Ne, že bych nevěděla kam chci. Tuším to. Tuším to už pár let, ale co když mi najednou rupne v bedně a já to už chtít nebudu? Skončila jsem na volbě matematika a informatika. K humanitním vědám jsem se nikdy nehodila. Původně jsem chtěla na deskriptivu, ale ve 2 lidech (vím, kdo byl ten druhý, a proto mi je docela i líto, že se ten seminář neotevřel 3:) ) z 54 nebyla šance na otevření. Lidi jsou hloupí....

Tak dva týdny zpět pod mýma rukama a pod rukama mého spolužáka vzniklo další číslo školního časopisu. Jsem strašně hrdá na nás a na všechny, co se na něm podíleli. Ten pocit, když to držíte v rukou je k nezaplacení.
Konečně jsem se alespoň při jeho tisku naučila tisknout na kopírce. Celkově mám s tiskárnama docela velký problém. Nebo, by se dalo říct, se školní knihovnou. Ono je to tam docela problém. Je tam práh.... Byla jsem tam asi 3x a z toho 2x jsem se o něho přerazila. Jednou dokonce tak elegantně, že jsem půlkou knihovny prosvištěla hlavou napřed. (Ne po břiše, díky bohu! To by tak scházelo!) Naposledy jsem uvěřila kamarádce, že ten dokument PDF má jen 2 stránky. A hádejte... Neměl. Měl jich kolem 30. Tak mi to tisklo a já se děsila, neuměla jsem to zastavit, nic. Jen jsem doufala, že to jde z jiného PC. Nejelo. Chcete si připadat jako idiot minimálně 2x týdně? Staňte se mnou. :) Nakonec jsem si vzala ty dvě stránky, co jsem potřebovala a zbytek mi byl nějakou náhodou prominut, ale i tak. Ten pocit, kdy je kolem vás více lidí a vy jste něco podělal. (Jako člověk, a ne jako chlap.) Už nikdy tam nejdu!

A Vánoce? To zase někdy na jaře... :D

Demotivace/motivace...(+ fotky z výletu a mých manželek)

4. července 2012 v 22:19 | Mysteria (Hysteria)
"Máš na víc..."
Jo, mám.

Vůbec nic se mi nechce, lítám pořád někde v tahu na kole, u vody, s mými kamarády mužského pohlaví. Baví mě to s nimi asi více a nebo už jsem tak zoufala, že snad ani ženské kamarádky moc nevedu. Kromě spoužaček samozřejmě, moje 3 manželky, ty zbožňuji.
Snad jim nebude vadit, že nás tu vyvěsím.

Ono se to nezdá, ale ten rok utekl sakramentsky rychle. Už jenom další 3 takové. Děsí mě to. Kdo by si řekl, že mě ten gympl tak zmůže. Ono to není težké, když se chce. Ono toho je hodně, ale ne moc. Mám ráda ten svůj gympl.

Ten pocit před krámama (:D)...

29. května 2012 v 21:09 | Mysteria (Hysteria)
Nikdy se neozývejte na inzerát člověka, znějící takto "Nejde někdo ven?". A to zvlášť platí u člověka, o němž se vám zdají sny, které se zdají i přes den tak, že to vlatně sny nejsou. Člověka, kterého neustále chcete. Člověka, když s ním vlastně pak jdete díky tomu inzerátu ven, tak byste nejraději praštili lopatou, aby si to uvědomil...
"Nejhorší je, že jsem měla chuť ho prostě obejmout a říct mu, ať se nechováme jak kreténi a ať je to všechno při starém..."
Nemůžu se tak sebetrýznit, nemůžu už o tom psát, nemůžu ho už dál milovat, můžu vůbec dál žít? Stojí to za to?
A proto, přetvářko žij dál...

Myšlení bolí...

21. května 2012 v 20:57 | Mysteria (Hysteria)
Myšlení bolí... Bolí nejen vás, ale i okolí. Protože z popudu své mysli, děláte všelijaké věci, na které pak (například druhý den) nejste vůbec pyšní.
Nevím čeho jsem tím chtěla docílit, možná jsem prostě v tu chvíli chtěla. Možná udělalo své sluníčko. Možná udělalo své usrkávání pivka na sluníčku. Možná to udělali No Name, které zbožňuji, protože Igor je showman, a přesto, že jsem ho viděla již tak 5x určitě, nepřestává mě bavit.
Je normální dát pusu kámošovi, a prostě ho tak nějak celý den motat a druhý den mu říct, že vlastně nic, že jsem ujela a vlastně se tak nějak zmýlila? No tak úplně ne. Vím, že jsem zlá. Ale když mě asi nedošlo co dělám. (Nebo se prostě chovám jak nějaká znuděná pička, co jí chybí pusa/y.)
No, dobrá, možná bych pak našla smutného kámoše, ale jelikož jsem člověk zlý a zákeřný a ještě jednou zlý a zákeřný, samozřejmě v tom hledám mínusy pro mě. Takže asi zničení jednoho přátelství (opět), + to, že se to dozvěděl ON.
Tak jsem si opět třískla vrátky (vraty) před čumákem. Ne, že bych si myslila, že se někdy otevřou, ale začínám si je zabetonovávat a to se mi vůbec nelíbí. NECHCI! KURVA NECHCI!
No a co, že jsem podle mnohých ještě malá holka, co se zamiluje tak milionkrát, ale momentálně miluju jeho, nebo alespoň mám ráda a mám slabost, pro něj. UFF. Tak jsem to ze sebe dostala, hurááá....

Výsledek- smutný kámoš, zdeptaná já, divný on, plus divní všichni ostatní.


Tak kašlete na ostatní a mějte mě rádi.

Večerní světlo...

17. května 2012 v 21:00 | Mysteria (Hysteria)
Je mi líto, že se z Tebe stává takový....Co vlastně? Kretén? Nebo prostě chlap, co mě nechal a mě příjde, že se mění?
A ještě víc je mi líto to, že já jsu taková kráva, co Tě má pořád ráda.

Gympláci jsou nadlidi...?

12. května 2012 v 2:49 | Mysteria
Všichni říkají jak jsou originální, že nejsou žádné ubohé kopie kohosi, kdo "velí" naší generaci, kdo určuje trend. Ale takových lidí znám opravdu málo. Na základce to snad nebyl nikdo. Všichni jsme tak nějak proplouvali a vlastně se nesnažili být originální, něčím zaujmout. Šlo se hromadně s davem.
Náš krásný gympl, řekla bych, je plný prazvláštních individuí, které bych si dovolila označit za originální. Třeba mou drahocenou Sofanku nebo scene girl s hárem tvořeným tolika vlasy, kolik nemám snad ani chlupů na nohách.Tam už je to jiný "levl". Jestli je to nějakým tím vývojem osobnosti člověka, nevím. Nebo je to tím, že na gymplu se předpokládá, že jsou přeci jen o něco málo inteligentnější lidé, ale tím nechci tvrdit, že by to měli být nějací nadlidi....
V muzice také trsá většina na nějakého toho Spirita nebo jak že se to jmenuje, nebo kdo je to teď momentálně in. Za rok řekne tento posluchač "to je staré, co to posloucháš za sračky" a tím to pro něj hasne, najde si jinou přisprostlou tuc tuc hvězdu. Také né příliš originální...

Co to originalita je? Co sakra? Já za ni považuju vše, co mě na první pohled zaujme a je to neokoukané. Dnešní svět bych nazvala jednou velkou ironickou kopií čehosi, co nedokážu snad ani nazvat.
Na škole potkám milion lidí s mikinou z New Yorkeru s nápisem "WOW" nebo něco jí podobné. Prudce originální. Vlastně aniž si to uvědomujeme, chodíme všichni v uniformě složené z riflí a trika například z toho NY. Nač nosit ve škole školní uniformy. ( Asi jsem nezažila žádnou školu, která by uniformu nosila, tak mě napadá...)

Poslední dobou si snažím zakládat na tom, abych se alespoň trochu odlišila, zatím se mi to moc nedaří, ale už mě přestalo bavit být tou šedou myší. Chci být jiná... neokoukaná...



Paní Hysterie

Můj roční pán PES...

2. ledna 2012 v 19:26 | Mysteria
Není to dávno, je to pouze asi 5 dní zpět, bylo to 28. prosince 2011, kdy se z mého psiska stal pán PES.


Příjde mi až neskutečné, ja kto vlastně všechno uteklo. Vzpomínám si na březen, kdy jsme si drahouška přivezli. Bylo to takové malé nic, do auta pod nohy u spolujezdce se to vešlo... :D
Myslela jsem si, že s tím rokem zmoudří, ale kdeže...

Slovo přebírá Max
Haf, kdyby vám má panička (ta megera co po mě pořád řve) tvrdila, že jsem zlobivý... Haf... Vůbec to není pravdou. Nemohu za to, že chci býti se všemi psy kamarád. Haf. Že chci k nim co nejblíže. Haf. že rád běhám a tahám paničku. Haf. Že rád "plavu" v blátě a že rád skáču na lidi. Haf. Jsem jenom pes! HAF!

Udělat z tragedie komedii...

22. prosince 2011 v 13:53 | Mysteria
Už vím co je nejhorší věc na světě. Je to to, když se vám váš přítel ( zde mysleno jako kamarádka/kamarád) mění před očima v nevyzpytatelného, bezohledného netvora. Člověka, kterého byste nejraději bacili lopatou po hlavě. Nebo mu hodili ten dárek, co pro něj máte v tašce, do ksichtu, ať si uvědomí, že na tom světě není sám. Vesměs nevím, jestli je mi to vlastně líto, ale asi je. Poněvaž jak se tak kouknu kolem sebe, kromě svého pána a rodiny už moc přátel nemám. Nevím, jestli jsem tak náročná, tak nespolečenská a nebo tak špatná.

Jak řekl můj pán:
"Tak to je její chyba, že je jako pejsek, ale až ji ta blondska nekoupí ani granulky... No ta se bude divit"

No nemilovali byste ho? :) Udělat z "tragedie" komedii, to umí jenom on :)

Zlý pán Nejistotan...

12. prosince 2011 v 21:34 | Mysteria
Jsem žárlivá holka. I přesto, že nemám na co žárlit, žárlím. Na cokoliv. Často to nazývám závistí, ale jen já vím, že to není její pravé jméno. Snad nemám na co žárlit, nemám, vím to, ale "závidím" lidem, kteří s Tebo utráví čas. Pořád přemýšlím nad tím, jak Tě od sebe odrazuju, jak jsem zlá, jak se chovám jak naprostý idiot. Vím, že mám spoutu chyb, a proto jsem tak nejistá, myslím...
Aneb Přišla jsem na to, jak se dá zbavit chlapa za den a míň.

I need a dollar....

1. listopadu 2011 v 21:26 | Mysteria
Miluju peníze, chci peníze, nemám peníze...

Co má dělat člověk, který je někdy rád, že stojí na nohách za brigádu? Padá roznášení letáků, servírka, venčení psů. Miluji psy.
Nesnáším děti-> padá hlídání dětí.

Netuším jak vyžiji s blížícími se Vánoci, blížící se oslavou mých přátel s přibližně 4 stovkami. Neumím šetřit. Chci, ale prostě neumím. Chtěla bych si našetřit na zrcadlovku, na výlet do Anglie... Na spoustu nepopsatelně úžasných věcí. Ale...

Jakou brigádu máte vy? Nevíte o nějaké?

"Jsi blázen"

5. října 2011 v 21:49 | Mysteria
"Jsi blázen.." Je to věta, kterou slýchávám docela často.
Ve škole jsme dělali v rámci adaptačních dnů jednu takovou aktivitu. Připevnili jsme si papír na záda a nechali spolužáky napsat to, co si o něm myslíte, co se vám na dané osobě líbí. Jasně, psaly se kraviny, ale docela mě dostalo to, že na mých zádech se oběvilo po dvou dnech "znaní se" již zmiňované "Jsi blázen" a to hned dvakrát. Možná na tom něco bude... Možná tak trošku v nitru blázen jsem...
Snažím se věci nebrat zas tak vážně, alespoň an první pohled.
Možná se snažívám odlehčit situace...
Možná jsem trošku pofiderní loutka...

Těžší než nebe...

28. května 2011 v 18:36 | Mysteria
Někdy před x dny, jsem dočetla knížku "Těžší než nebe - životopis Kurta Cobaina" od pána Charlese R. Crosse.
Na jednu stranu Kurta uznávám a obdivuji, aspoň mi to tak příjde, na druhou stranu si říkám, že to byl naprostý magor. Neměl to v hlavě moc v pořádku. O mrtvých jen dobře, ale... Ta knížka mi na něj poskytla pohlédnout z naprosto jiného úhlu pohledu. Do této doby jsem si ho možná až moc idealizovala. Chtěl být slavný, a když konečně byl, nezvládal to...Kurva Kurte, cos to dělal za hovna? Nikdy se nedokázal vzpamatovat z rozvodů rodičů... (aneb Já chci taky čmárat a rýt po stěnách svého pokoje) Ale bez některých jeho "zkušeností" a vnitřních pocitů, by asi těžko vznikly tak skvělé songy... Ale i přes všechny ty nové poznatky a zjištění asi nepřestanu čmárat jeho jméno a Nirvanu do okrajů v matematice a všude jinde.... Pohltila mě Nirvanofilie. (Mám placku Nirvany, heč heč heč, darována kámošem) Knížku jsem se dokopala přečíst si díky (kvůli) 17. výročí jeho smrti. 413 stránek jen o Tobě. "Ty debile.... Hajzl, jsi hajzl", jak by řekla Courtney Love.... Poslouchajíc Foo Fighters a přemýšlejíc nad tou "pitomou" knížkou... Jak už jsem kdesi psala, kdybych se zabila, bylo by to 5.4.... Možná i tou zkurvenou kulovnicí. (Jaký je rozdíl mezi kulovnicí a brokovnicí? (nebo snad brokolicí?) )

Škoda jen, že ta knížka nebyla moje.....



Z komentářů:
Matthias - Zastánce vědecké metody- "....Občas jsem se fakt pobavil. Hlášky typu "Namaloval jsem ten obraz svoji mrdkou - koukej, jak se leskne..." jsou fakt nezapomenutelný."

Nesnáším, když mi volaj cajti...

28. května 2011 v 17:10 | Mysteria
Lidé, facebook, icq, skype a bůhví co ještě...
Je to tak 3 roky zpět...
Byla jsem nemocná. Z nudy jsem nevěděla co už... Najela jsem na jakýsi nejmenovaný chat (nikdy jsem se v tom nevyžívala a vyžívat se v tom ani nebudu) a začala jsem si psát s pár lidma, mezi nimi i s Andělem. To on mi napomohl k dráze rockovo-metalové, za to jsem mu vděčná, ale to je tak vše co mi přinesl. To další už zrovna příjemné nebylo.
Psali jsme si na tom nejmenovaném chatu, což mi ani nijak nebezpečné nepřipadalo, po nějakém čase jsme se přidali navzájem do seznamu kontaktů na icq, což, myslím si, také žádná tragédie nebyla dokud...
Byla jsem blbá, možná i teď jsem (doufám jen, že ne tolik)... Nechránila jsem informace o sobě, bylo mi to tak jedno. Číslo na mobil jsem měla zveřejněné ve svém profilu, možná snad proto, že bylo fajn, když mi někdo psal a já zrovna nebyla online, přišla smska, ale... Vzal si mé číslo. Bylo tak deset hodin večer a on mi volal, byla jsem z toho mimo, dodnes nerada volám s cizími lidmi po telefonu. Nevím už, o čem jsme mluvili, pamatuji si jen, že mou mamku, která slyšela, že s někým mluvím, to rozlítilo. Vyptávala se. Tenkrát jsem ji lhala, přeci jenom vidina toho, že jsem si volala s naprosto cizím člověkem je pro rodiče (teď již i pro mě) děsivá. Nebyl to náš poslední hovor. Volal mi častěji, já mu nikoliv... (Tedy myslím, že to tak bylo...)

Foo Fighters- Best of you

Life is a hightway...

30. dubna 2011 v 17:55 | Mysteria
EDIT 2.5. Kočka není pes, co bylo včera není dnes, aneb pochyby...


Může se to zdát jako naprostá blbost. Láska přes internet.... Jakožto jedinec vlastnící email tak i profil na lide.cz, občas tam zavítám. Bylo 7. dubna večer a "nějaký" kluk (K.) mi poslal smajlíky. Jsem blázen, všichni to o mě ví, nelenila jsem a smajlíky jsem mu poslala nazpět. Začali jsme si psát. Každý den dojíždí do našeho města do školy. Tak nebyl problém se domluvit na venku. Ještě předtím, než jsme se na něm domluvili, pociťovali jsme jisté sympatie. Komu by nedělalo dobře lichocení....:) Šlo se ven a předčilo to má očekávání...

Budu středoškolačkou...

28. dubna 2011 v 17:49 | Mysteria
Sic jsem chodila na přípravné kurzy, čeština byla až příliš lehká a matika až příliš unavující.
Blížil se den přijímacích zkoušek. Jak trapné. Loni brali na průměr a letos jsme byli nuceni podstoupit ty stresující přijímačky. Jak pro koho stresující. Začala jsem stresovat, až když se blížila hodina zveřejnění výsledků na stránkách škol.
Gympl, obchodka, gympl, obchodka....
Bum...
Vzali mě na obě školy...
Bum....
Kam jít?
Bum...
Nevím...
Bum...

Ale jsem šťastná :)
Budu středoškolačkou... Jsem (nejspíš) zamilovaná, konečně do někoho kdo.... ale o tom příště....:)



Na každé fotce s kytarou se tvářím jako šulin xD

Nevermind...

5. dubna 2011 v 20:31 | Mysteria
Někteří už tuší...
5. 4. 1994 ?
Yeah...

Bum...
A bylo po něm... Co by bylo, kdyby nebylo té zasrané brokády nebo čím se to zabil?
Bylo by víc a víc té skvělé Nirvany, víc a víc hudebního...orgasmu.... (miluji tu větu áááách)

 
 

Reklama


Rubriky